Fotbalem se bavime

Životopis Tomáše Rosického

Psal se rok 1980, kdy se poprvé otevřela očka roztomilého miminka Tomáše Rosického, kterému by mohl kdekdo závidět. Do vínku totiž dostal pořádnou porci talentu a dokázal ho také patřičně využít. V té době sice ještě nikdo netušil, že se z něj vyklube nějvětší talent české kopané, ale už tehdy byla jeho cesta jasně nalajnovaná. Táta válel dlouhá léta za pražskou Spartu, mamka hrávala aktivně stolní tenis a její bratr Miloš Beznoska působil také v mistrovské Spartě, od kterého dostal Tomáš jako předtím brácha darem balón, na který dědeček dopsal veršované přání: „Tomášku! Já ti přeju v tuto chvíli, abys byl vždy plný síly. Neb celý svět ví dozajista, že narodil se fotbalista. Sportem zdraví utužuj, své rodiče nesužuj. Buď vždy rovný, čestný chlap, ať tě má vždy každý rád!“ Už od útlého dětství to měl prostě v genech a jeho rodiče mu vytvořili skvělé zázemí, bez kterého se neobejde žádný cílevědomý sportovec.

Tomáš Rosický vyrůstal v Praze na Proseku, kde také chodil do základní školy. Fotbal začal hrát už v šesti letech společně s o tři roky starším bráchou za pražské Kompresory (dnes Dropa Střížkov), které byli pár kroků od jejich panelového domu. Na hřiště se však dostával mezi kluky, kteří byli starší spíše výjmečně. „Tomáš za námi nijak nezaostával, ale rozhodnutí trenérů se nikdo nemohl divit. V naší kategorii už občas hrávali pořádní halamové, o dvě hlavy vyšší než brácha. Nedovedu si představit, co by se dělo, kdyby na něho některý z takových pořízků spadl. To by z jednoho malého Tomáška udělal tři ještě menší,“ řekl starší bratr Jiří.

Rok 1987 se stal asi nejdůležitějším momentem v Tomášově kariéře. Na začátku nové sezóny totiž přestoupil do slavné Sparty Praha a jako vždy následoval staršího bráchu Jirku. Tentokrát začal hrát s kluky o rok staršími, než byl on sám. Tehdy je trénoval Jan Hroneš a nemohl si vynachválit duo Tomáš Rosický – Lukáš Zelenka (dnes hráč tureckého Vestelu Manisaspor). Na tyhle dva šikovné kluky se chodili dívat i hráči Sparťanského áčka, poté co se na Letné rozneslo jaké tam mají šikuly. Sparta vyhrávala co se dalo a jinak tomu nebylo ani v každoročních zahraničních výpravách. Za zmínku stojí významný turnaj ve Walesu roku 1993, který se Tomášovi víc než vydařil. S devíti brankami byl vyhlášen nejlepším střelcem turnaje a zároveň přebral cenu za nejlepšího hráče. Po roce a půl se letělo na prestižní turnaj do amerického Dallasu, kde se sjelo 132 můžstev z celého světa. Sparta s velkou slávou celý turnaj vyhrála a přivezla si domů zlaté medaile. Tím Tomáš ukončil jednu úspěšnou etapu a přešel do dorostenecké kategorie.

V necelých patnácti Tomáš podepsal smlouvu s manažerem Pavlem Paskou. „Tomáše nešlo na hřišti přehlédnout. Dlouhé trenýrky mu sice na hubené postavě plápolaly, ale hned mě zaujal a rozhodl jsem se s ním spolupracovat,“ řekl Paska. Na Tomáše se nezapomnělo ani v české reprezentaci. Byl pravidelně zván a prošel všemi reprezentačními výběry.

Zanedlouho roku 1996 se nedařilo podle představ ligovému A-dorostu a trenér Šafařík si výtáhl Tomáše k sobě a to byl další velký skok v jeho kariéře, teď už mezi osmnáctileté. Tehdy mu nebylo ještě ani šestnáct, ale prosadil se a nakonec slavil s dorostem mistrovský titul. Spokojený Šafařík celou záležitost komentoval: „V patnácti letech jsem ho nechal řídit hru A-dorostu, který pak s náskokem vyhrál ligu. Kluci o tři roky starší se jeho taktovce podvolili, protože viděli, že z toho sami těží.“ Po sezóně odešel Šafařík do Teplic a dorost převzal trenér Kopač, u kterého Tomáš moc dlouho nepobyl.

Skvělými výkony v dorostu se totiž v necelých sedmnácti prokousal do širšího kádru Sparťanského áčka, ale po Chovancovi převzal mužstvo trenér Ščasný a další pozvánka na trénink nepřicházela. Nicméně přešel nastálo do třetiligové rezervy. Všechno se zlomilo na podzim roku 1998, kdy Tomáše nechal Ščasný absolvovat v prvním týmu kompletní přípravu. Zápasovou premiéru si odbyl 13. dubna 1999 v poháru proti Brnu v základní sestavě a tím se definitivně dostal do profesionálního fotbalu. Zpočátku to měl velmi těžké. Místo toho, aby se soustředil jen na fotbal, musel se také připravovat k maturitě na střední soukromé škole na Proseku. Jelikož skloubit fotbal se školou bylo prakticky nemožné, proto Tomášovi bylo umožněno studium podle inviduálního studijního plánu a ve škole ho tak výdali spíše jen výjmečně. I přesto si však v nabitém kádru trenéra Sčasného vybojoval důvěru a hned slavil svůj první titul mezi dospělými. Tím se mu povedl stejný kousek jako jeho tátovi, který se Spartou získal také mistrovský titul v osmnácti letech.

Nová sezóna 1999/2000 byla pro Tomáše Rosického přímo pohádkovým snem, po kterém snad touží každý malý fotbalista, ale bylo za tím hodně trpělivosti a spousta dřiny. V letní přípravě na Spartě proběhly různé změny a jednou z nich bylo povolání trenéra Ivana Haška. Zpočátku sice dával příležitost jiným, ale v duelu proti Teplicím dostal Tomáš konečně zaslouženou šanci, kterou chytl pořádně za pačesy a od té doby se natrvalo zabydlel v základní sestavě. Pod jeho taktovkou se začalo konečně vyhrávat a někdy to končilo i sedmigólovým nášupem do sítě soupeře. Bulváry pěly chválou na adresu Rosického, který velmi brzy zaznamenal svou první ligovou trefu. „Teprve omnáctiletý záložník konečně rozhýbal hru Sparty. Jeho průniky středem hřiště přes tři hráče snad nemají v naší lize obdoby,“ zveřejnil Sport. Spartě se dařilo nejen v domácí soutěži. Úspěšně si také poradila se soupeři základní skupiny Ligy mistrů a zaslouženě postoupila do druhé fáze, kde narazila na slavnou Barcelonu, která se ukázala až příliš silnou a Letenští, tak ukončili úspěšný rok v druhé části milionářské soutěže. Nicméně velký náskok v domácí soutěži na čele tabulky si Sparta bez problémů pohlídala a Tomáš, tak slavil svůj druhý ligový titul. V nabitém programu také zvládl maturitu a mohl se konečně naplno věnovat jen fotbalu.

V roce 2000 Tomáš začal sezónu ještě v kádru Sparty Praha, která znovu vyhrávala zápas za zápasem a na čele ligové tabulky si vytvořila dostatečný náskok. Velkou zásluhu na tom měl právě Tomáš Rosický, kolem kterého se strhla velká přestupová tahanice a mezi největší zájemce vedle Dortmundu se zařadili ještě Bayern Mnichov, FC Barcelona, FC Arsenal, Inter Milán, FC Liverpool a Paris St. German. Nakonec se Tomáš upsal Borussii Dortmund za bezmála půl miliardy korun a tím se stal nedražším hráčem německé nejvyšší soutěže. Vestfálskému velkoklubu se vynaložená investice ihned začala vyplácet. I přes počáteční nedůvěru zejména německých fanoušků se Tomáš převedl ve skvělém světle a prokázal svůj nesporný talent a Borussia začala kráčet od výhry k výhře. V rozjeté sezóně to však stačilo pouze na třetí místo, kterým se Dortmund probojoval do milionářské Ligy mistrů. Už půl roku byl Tomáš v Dortmundu, ale na Spartě se na jeho podíl na titulu nezapomnělo, a tak slavil svůj třetí v kariéře.

Špílmachr Borussie Dortmund střádal reprezentační minuty sice pomalu, ale hned v létě se nečekaně objevil v nominaci na Euro 2000 v Chovancově výběru. Rosický si na šampionátu nevedl zle a posbíral v něm další cenné zkušenosti. Bohužel se našemu národnímu týmu nepoštěstilo a nešťasnými porážkami s Holandskem a Francií v základní skupině se předčasně letělo domů.

V letní přestávce posílil Vestfálský klub český reprezentant Jan Koller a brazilský bombarďák Marcio Amoroso. Vstup do nové sezóny 2001/2002 vyšel žlutočerným náramně. Hned od prvního kola se usídlili na špici tabulky a diktovali tempo bundesligy. Hlavním strůjcem úspěchu byl znovu „Malý Mozart“, který zářil nevídaným způsobem a hned po něm začal znovu pošilhávat Inter Milán, který nabízel astronomických sto milionů marek. Jenže Borussia dala případným zájemcům jasný vzkaz: „Rosický je momentálně neprodejný.“ Dortmund si náskok na čele tabulky až do posledního kola pohlídal, a tak Tomáš Rosický s Janem Kollerem slavili svůj první titul v Bundeslize a spravili si alespoň částečně chuť z finálového duelu poháru UEFA proti Feyenoordu Rotterdam, který smolně Borussia prohrála.

Mistr Bundesligy si, tak zajistil přímou účast v Lize mistrů pro novou sezónu 2002/2003, v které němečtí šampioni narazili na kanonýry z Arsenalu. Borussia senzačně postoupila do druhé části, kde bojovala do poslední chvíle o postup. Nakonec v jedné z nejtěžších skupin byla vyřazena o skóre slavným Realem Madrid. Hned záhy přilétla další nabídka z jiné dimenze. Španělská Barcelona nabízela Dortmundu za služby „Malého mozarta“ neuvěřitelné dvě miliardy korun a to už byla suma, za kterou přestupují opravdové hvězdy. V lize se Dortmundu dařilo podstatně hůře, ale udržel se na třetím místě, které zaručovalo předkolo Ligy mistrů.

Další roky se nesly ve znamení zadlužené a zdecimované Borussie Dortmund, která se ocitla na pokraji krachu a zastavila Tomáši Rosickému přestupní práva k jeho případnému odchodu. Od té doby se na Vestfálském stadionu hodně změnilo a neustále se spekuluje o Tomášově odchodu do jednoho z nejlepších evropských velkoklubů. Mluvilo se o velkém zájmu Realu Madrid a Chelsey, ale vždy to končilo hádkou o penězích. „Přestup? Složitá věc…,“ komentoval manažer Pavel Paska. A tak si česká dvojička ve službách Borussie Dortmund zpříjmeňovala chvíle v národním týmu, který převzal po neůspěšné baráži o MS 2002 trenér Karel Brückner a pod jeho vedením se Český fotbal dostal znovu na výsluní. Úspěšné kvalifikace a důležité výhry s nejlepšími evropskými mužstvy posunuly českou reprezentaci na druhé místo žebříčku FIFA. První velký úspěch mohl přijít už na Euru 2004 v Portugalsku. Brücknerův výběr byl zařazen mezi žhavé kandidáty na zisk Evropských šampionů. Naši reprezentanti předváděli nejlepší fotbal na celém turnaji a zdálo se, že vysněnému postupu do finále už nemůže nic zabránit, ale opak byl pravdou. Bohužel v čtvrtfinálovém duelu s výběrem Řecka spělo utkání do prodloužení a v něm se z ojedinělé šance před Petrem Čechem trefil Dellas a poslal naše domů.

Tím ovšem Tomášova kariéra zdaleka nekončí. Dnes patří mezi nejlepší záložníky světa a má před sebou ještě velkou budoucnost. O perspektivního tahouna české reprezentace se momentálně zajímá slavné Atlético Madrid a FC Arsenal. Vzhledem k jeho fotbalovým schopnostem a přetrvávajícím problémům v Borussii Dortmund lze předpokládat, že by se mohl vytoužený přestup naplnit už začátkem fotbalového MS 2006 v Německu. Zde je naše reprezentace považována za horké favority šampionátu a v sestavě s Tomášem Rosickým se máme na největším fobalovém svátku všech dob opravdu na co těšit…

V současné době píše „Rosa“ své fotbalové symfonie za slavný anglický klub FC Arsenal, do kterého přestoupil za necelých 400 milionů korun z Borussie Dortmund. Stal se také kapitánem českého národního týmu po neúspěšném vystoupení na mistrovství světa v Německu.